Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 4 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství
Pražská staroměstská rodina Rokycanských. Od konšelů k rytířům
Chmátal, Jonáš ; Žemlička, Josef (vedoucí práce) ; Musílek, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na staroměstskou rodinu Rokycanských, která je často označována za rodinu patricijskou, a která ve struktuře středověkého Starého Města pražského zaujímala ve 14. století a na počátku 15. století významné postavení co se týče role sociální a hospodářské. Cílem práce je na příkladu Rokycanských ukázat, že tématika pražského tzv. patriciátu ještě rozhodně není vyčerpaná a naopak by si zasloužila systematickou pozornost. Práce má přinést biografický popis jednotlivých členů rodiny, který by měl být značně rozsáhlejší než ten, který přináší V. V. Tomek. Aby práce nabídla něco více než jen biografii, začlenil jsem ještě samostatnou kapitolu o venkovských statcích, které rodině Rokycanských náležely. Tato biografie by měla nadále sloužit jako základ pro následné bádání o rodině Rokycanských a naznačit směr, kterým by se měl výzkum pražského tzv. patriciátu nadále ubírat. Klíčová slova: Staré Město pražské, patriciát, Okoř, rytíř, Rokycanský, Rockzaner, měšťané, středověk, středověké město, 14. století, lokace, kolonizace, peněžnictví, venkovské majetky, městská rada
Proměny agrární krajiny mikroregionu Sedlčanska v letech 1850-1943
Mašková Janotová, Šárka ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Práce je zaměřena na vývoj hospodářské situace oblasti Sedlčanska od první poloviny 19. století až po 2. polovinu století 20. Tímto obdobím je vyměřen prostor pro sledování proměn z počátku ryze agrární (zemědělské) krajiny v krajinu, jež by na konci 2. republiky mohla být označena krajinou agrárně průmyslovou. Území Sedlčanska bývá tradičně pojímáno jako území průmyslově "retardované". Předkládaná práce se proto snaží zjistit na kolik jde o představu pravdivou, zdali zde v daném období neexistovala ohniska dynamického hospodářského rozvoje a existovala-li, nakolik byla srovnatelná s hospodářským rozvojem zbylých Čech. Přičemž se snaží poukázat na důvody, které ke vzniku dané situace vedly. Zasazuje tedy regionální stav do širších souvislostí industrializace Českých zemí ve vymezeném časovém období. Fenomén industrializace samozřejmě přímo souvisí s faktory jakými jsou demografický vývoj, doprava, obchod, peněžnictví, zemědělství a správní činnost. Tyto aspekty proměny hospodářské situace Sedlčanska jsou proto v práci zohledněny a zmapovány. Sledována je také spolková činnost v dané oblasti. Přičemž jde o spolky, které si kladou za cíl právě hospodářský rozvoj této krajiny a které zdůrazňují především vzestup rolnického stavu. Klíčová slova Sedlčansko, hospodářské dějiny, industrializace, zemědělství

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.